Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

22. 10. 2018

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, během dne od SZ přibývání oblačnosti a místy déšť nebo přeháňky. Ráno místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností. Denní teploty 12 až 16°C. Noční teploty 5 až 1°C.

Přehrát/Zastavit Další

Svátek

Svátek má Sabina

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Aktuální stavy toků

22.10.2018 01:20

Aktuální výška:

21 cm

22.10.2018 01:20

Aktuální výška:

48 cm

22.10.2018 01:20

Aktuální výška:

38 cm

Aktuální stavy hladiny v okolí
LG Horkanormální
LG Chebnormální
LG Jesenicenormální

Územní plán

Územní plán

uzemni plan

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie obce


 Hlinová (dříve Klingen)

HlinováPrvní písemná zmínka z r. 1606. Na Müllerově mapě z l. 1714 - 1742 Hlinovou nezmiňuje, je zakreslena až na josefínské z r. 1782 - mohlo to být asi 6 - 8 budov. Další mapy obec opět nezmiňují, až Woerlova mapa z r. 1842.

1821 přešla doména Mostov na Podiviny, svobodné pány von Rummerskirch. Rozšířili výrobu keramiky a postavili nové tovární závody. Už r. 1864 byla Hlinová nejvýznamnější keramickou továrnou v oblasti chebské Obchodní a živnostenské komory. U 7 tavicích pecí, 10 hrnčířských kruhů, 6 kamen a 3 hydraulických lisů bylo zaměstnáno 50 mužů a 20 žen. Ročně se vyrobilo 400 000 džbánů na minerální vodu, 6000 trubek na vedení vody, 100 000 drénových trubek, 300 000 cihel, 100 000 střešních tašek a 100 000 uměleckých cihel. Až do r. 1875 se závod udržel na této úrovni, poté už nerostl zřejmě kvůli konkurenci jiných velkých českých závodů. 1886 byla továrna zavřena. Nová vrchnost - rodina Haasů - přebudovala tovární budovu na (poplužní) dvůr (č. 8). Prameny, kdysi důležité pro tovární zásobování vodou, dodávaly nyní vodu do zámeckého pivovaru vedle mostovského statku.

Malý zámeček svobodného pána von Rummerskirch se zachoval do přelomu 19./20. století. Z průmyslové vesnice se pozvolna stala vesnice rolnická. Rummerskirchové se snažili zvětšit zemědělské plochy. Byla odvodněna 50 hektarová močálovitá a bahenní plocha mezi Hlinovou a Chebem. Pomocí početných odvodňovacích kanálů mohla být snížena hladina vody. Bývalá rašeliniště byla zarovnána a změnila se na louky. 1850 se stal Mostov obcí a byly mu přiděleny Hlinová a Dobroše. Hlinová a Mostov patřily pod školu v Odravě, Dobroše v Kynšperku.

 Obilná (dříve Kornau)

ObilnáPrvní písemná zmínka z r. 1288, poprvé zmíněna v listině z r. 1288, v níž odkazuje loketský měštan Merklin chebským františkánům obilní daň ze svého statku v "Cornouwe". Při zástavě Chebska r. 1322 byla Obilná na listině zastavených míst.

Obilná vznikla u brodu přes říčku Odravu u staré silnice Cheb - Kynšperk jako opevněný statek. Řeka Odrava byla hranicí "historického Chebska". Most do Odravy směl být postaven ze dřeva v 18. století. Kamenný obloukový most byl zřízen až r. 1831, když se stavěla "Císařská silnice Cheb -Karlovy Vary". Zámek stál u řeky Odravy, statek ve středu vesnice (č. 5). Jako majitelé jsou ve 14. století uváděni Kornauerové, potom hrabata von Meissen-Plauen, Watzdorfové a v 16. století Poppové. R. 1600 se Obilná stala zemanským statkem, který přešel na Hoffmanny a poté na Zedwitze.

Od pradávna patřilo 7 čísel městu Cheb, 4 královskému krajskému úřadu a 1 chebským křižovníkům (č. 5). Do r. 1781 muselo být ročně městu Cheb odpracováno 24 dní roboty s tažným dobytkem. V l. 1750 -1850, když krajské úřady sídlily v Lokti, patřila Obilná v daňových a soudních záležitostech pod tamní úřady.

V l. 1830-1840 měli rolníci z Chebska přispět na stavbu kasáren v Chebu, což Obilná s mnoha dalšími odmítla, a proto jim byl vojskem zastaven tažný dobytek a odvezen do Chebu.

Až r. 1850 při novém dělení okresu a obcí byla Obilná přidělena s Loužkem, Trpeší a Chvoječnou k obci Potočiště, pod jejíž školu patřila od r. 1828. Od r. 1711 podléhala faře v Nebanicích. Hospodářsky a společensky byla Obilná úzce spojena s Odravou, měli společné hasiče, pojištění, spolky a strany.

Jílovito - písčito - křemičitá půda dávala dobrou sklizeň, louky u řeky Odravy dobré seno.
Mlýn u řeky Odravy - jméno doloženo už 1392 a 1395. R. 1760 ho zakoupila známá mlynářská rodina Dietlových a vlastnila ho do r. 1946.

 Odrava (dříve Kulsam)

OdravaPrvní písemná zmínka je z roku 1370. Panský rod Leuchtenbergerů sídlil již ve 13. století v okolí Kynšperka, kde byli činní i mniši z Waldsassenu. Panství Mostov, ke kterému patřila Odrava od počátku, leželo také v panství Leuchtenbergerů, Nothaftů (kteří sídlili od r. 1282 v Sokolově) a Hertenbergerů. Odrava byla jedním z nejstarších míst v oné oblasti, jak to dokládá už její jméno. V době krále Otakara I. byl Kynšperk s okolím přivtělen k Čechám. V roce 1322, když byl Cheb dán do zástavy, už Odrava k Chebsku nepatřila - hranicí se stala řeka Odrava patřila už od r. 1286 pod faru v Kynšperku.

Odrava zažila husitské bouře, reformaci a protireformaci jako součást Kynšperska. Její výhodná pozice u brodu řeky Odravy a její úrodná půda pomohly obyvatelům přežít i těžké časy. Co se týče dopravy, ležela Odrava výhodně, neboť byla křižovatkou důležitých silnic (č. 1 starý hostinec). Přes řeku vede kamenný most vybudovaný v roce 1841. Řeka Odrava je pravostranným přítokem řeky Ohře, dlouhým 58, 4 km, povodí 497,5 km2.

R. 1850 při dělení obcí a okresů připadla Odrava s Lipoltovem, Návrším, Dobrošemi a Hlinovou k obci Mostov, která byla přidělena k okresu Cheb.

1817 zde sídlila dočasně škola, kterou navštěvovaly částečně i děti z Obilné. 1876 postavila Odrava školní budovu - pod školu patřily i děti z Mostova a Hlinové.

 Potočiště (dříve Dirnbach - Dorenbach)

PotočištěPrvní písemná zmínka z r. 1312. Název obce se odvozuje od Am dürren Bache /na vyschlém potoce/. Listinně bylo už od roku 1312 součástí léna hradu Wogau (Vokov), od 14. stol. do 16. stol. měnilo často majitele, r. 1666 zakoupeno městem Cheb a rozděleno. V r. 1840 mělo Potočiště 28 usedlostí, z nichž je podřízeno městu Cheb a křižovníkům musí platit daň obilím.

Roku 1429 Potočiště vypálili husité.

Nejstarší majitel r. 1492 Konrád a Jošt Neyperg, kterému Potočiště propůjčil jako léno purkrabí Václav Schlick.

1850 vytvořilo Potočiště spolu s Loužkem, Obilnou, Chvoječnou a Trpeší Obec Potočiště. Posledním starostou byl Andreas Gradl (1943).

Potočiště leží na rovině složené z pískového jílu, pyritu a štěrku. Základní hladina vody v hloubce 7 - 9 m je zpřístupněna 12 studnami, většinou s dřevěnou pumpou, od r. 1912 také s elektrickými. Nejsilnější pramen má dvůr č. 2. Hlinitá půda byla odvodněna v letech 1908 - 1911 družstvem, odtékající voda napájela místní rybník a požární nádrž. Osvědčilo se společenství pro mlácení obilí.

Transporty vyhnaných směřovaly zejména do Bavorska, poté do Hesenska a zčásti i do východní zóny.

Mostov (dříve Mostau)

MostovPrvní písemná zmínka z r. 1362. R. 1353 patřila obec Zoswitzerovům, r. 1362 byla lénem Leuchtenbergů. Původně stála na místě zámku tvrz. V 17. stol. byl Mostov v držení hrabat Zedwitz, což dokazují sochy svatých s Zedwitzovským znakem. Sochy se nalézaly na okolních polích, šlo o sochy sv. Antonína, Josefa, Jana, Tadeáše a kříže. Po roce 1717 patřil Mostov Rummerskirchům a Kommersům. Za vlády rytíře Kommerse byly rozpadlé budovy a zámek zčásti nově zřízeny a zčásti přestavěny. V zámku byla nově zřízena kaple, existující od roku 1701 ( v té době rozpadlá), podle plánu malíře Pröckla v r. 1869 církevně vysvědcena. Od roku 1866 je zámek, dvůr, pivovar a mlýn majetkem velkprůmyslníka Jiřího Haase, šlechtice z Hasenfeldu. V obci byl jeden statek, 1 vrchnostenský zámek s bytem správce a pivovar na 11 sudů. V roce 1871 měla obec svůj poštovní úřad.